Barbora Surá:

Bylo to kvůli mému magisterskému studiu. Studovala jsem bakaláře v Praze na Karlově univerzitě a i přesto, že jsem studovala marketingovou komunikaci, dostala jsem se skrz Erasmus a stáž k metodám design thinkingu, prototypování, novým byznys modelům a inovacím. To mě hrozně lákalo, ale v Praze jsem nenašla obor, který by tyhle věci kombinoval.

Skrz svoji kamarádku Kristýnu, která už studovala v Dánsku na Copenhagen Business School, jsem se dozvěděla o programu Strategic Design and Entrepreneurship. Ten přesně kombinuje design thinking s byznysem, strategií, podnikáním a inovacemi. Přihlásila jsem se, dostala jsem se a bylo to super. Díky tomu jsem zůstala v Kodani – a je to už přes šest let, co jsem tady.

Barbora Surá:

S myšlenkou na vlastní firmu jsem si hrála už několik let předtím. Přemýšlela jsem nad tím, co by mohlo zlepšit náš svět, co by mohlo mít nějaký společenský přesah. Bavil mě i samotný proces budování firmy – sestavování týmu, rozvíjení strategie a vytváření něčeho inovativního.

S tím jsem šla i na magistra, a právě tam jsem potkala kamaráda Milana, shodou okolností taky Čecha, který studoval na Královské dánské akademii modní design. Furt jsme přemýšleli, co budeme dělat po studiu – já jsem si hrála se startupovou myšlenkou, on chtěl založit módní značku. Já mu říkám: hele, ale v dnešní době další módní značka ničemu nepomůže.

Tak jsme brainstormovali a vymysleli, že bychom mohli vytvořit udržitelnou módní značku. Tehdy největší problém v tom odvětví bylo, že velké korporace pálily oblečení, které se neprodalo – to nám přišlo jako úplná šílenost. To se stalo naší misí: zabránit tomu a využít textil, který je ještě v pořádku – třeba ho přešít nebo jinak vrátit do koloběhu. Zjistili jsme, že to docela rezonuje, a to byl směr, kterým jsme se vydali.

Barbora Surá:

Vlastně ta překážka byl i ten problém, který jsme chtěli řešit – materiál, co se normálně vyhazuje, ale my jsme ho chtěli využít a šít z něj oblečení.

Jedna věc bylo najít správný materiál – takový, co funguje, i když jde o samostatné kusy oblečení, ale dá se jim dát nový život. Pomohl nám Roskilde Festival, což je největší festival v severských zemích. Podali jsme přihlášku – festival nabízí platformu pro startupy a nechává je pracovat na vlastním řešení nějakého problému.

Protože jsme pracovali s textilem, začali jsme koukat, co se tam děje. Zjistili jsme, že návštěvníci po skončení festivalu si stany domů neberou – prostě je nechají v kempech. To mi přišlo bizarní – jsem z Česka zvyklá, že si stan půjčím od rodičů a ani by mě nenapadlo ho nepřivézt zpátky – ale tady se to jednoduše děje.

Řekli jsme si: jak bychom tyhle stany mohli využít? Vytvořili jsme první prototypy pláštěnek a doplňků, třeba tašek. Ujalo se to, otestovali jsme to tam a rok co rok jsme rozsah zvyšovali. Ten další rok si nás festival najal přímo – dodávali jsme mu merchandise vyrobený ze stanů, co tam lidi nechali. Tak se uzavřel koloběh. Teď OUR SHIFT funguje na několika festivalech v Dánsku i po celé Evropě.

Důležité bylo taky najít správnou produkci, která by byla ochotná s takovým materiálem pracovat. Rozhodli jsme se od začátku nevyrábět mimo Evropu, abychom věděli, jak produkce funguje, a aby to mělo lokální dopad.

Barbora Surá:

Jo, značka OUR SHIFT se zaměřuje na oboje. Produkujeme kolekce ze stanoviny, ale zároveň máme během roku i vlastní kolekce z různých dalších materiálů.

Barbora Surá:

Do toho jsme šli s vlastními penězi – bootstrapovali jsme. Velká výhoda Dánska je, že je tady hodně takzvaného soft fundingu. Státní instituce, město nebo region mají vlastní fondy, na které se lze přihlásit se svým startupem a nápadem. Toho jsme dost využívali a ze začátku nám to moc pomohlo.

V přihláškách se musely splnit určité parametry a velký důraz se kladl na udržitelnost – a přesně na tom stála celá naše značka. Ptají se přímo, jak řešení přispívá ke zlepšení životního prostředí a jaký má pozitivní společenský a ekonomický dopad. Takže nám to hodně hrálo do karet.

S investory jsme meetingy měli, ale tím, že náš byznys model byl hodně specifický, tak jsme to dál nepustili.

Barbora Surá:

To je docela komplexní otázka. Myslím si, že většina investorů má povědomí o udržitelnosti – pod tím myslím takový povšechný termín pro aspiraci k dekarbonizaci a snižování uhlíkové stopy. Ale investoři to berou spíš jako nice to have, nebo jako něco, co by mělo jít ruku v ruce s dobrým byznys casem.

Ze svojí současné role v inovační jednotce Maersk Growth, která spolupracuje se startupy, mohu říct: nejdřív se díváme na to, jak nám daná firma může pomoct, a pak jestli jsou nějak udržitelní. Myslím si, že tak to má většina investorů.

Co je fajn v Evropě, jsou různé regulace z Evropské unie, které mohou startupům v oblasti udržitelnosti přidat na atraktivitě pro investory, když vyjde nějaký zákon nebo regulace.

Pro zákazníky je to taky různé. I v Česku najdete lidi, kteří si na to opravdu potrpí. Tady je povědomí o udržitelnosti možná o trochu větší – město dává do ulic reklamy s návody, jak správně třídit nebo být ohleduplnější. Celkově mi přijde, že se ta země tímhle hodně chlubí – ale jsou taky dobří v marketingu, takže to je třeba brát v potaz.

Třeba: znáš Earth Overshoot Day? Je to den, kdy je biokapacita planety vyčerpaná – kdybychom všichni konzumovali jako daná země. Pro Dánsko to připadá na 20. března, což je docela šílenost. Česko s Belgií mají tento den na 11. dubna, takže rozdíl není zase tak velký – jen čtrnáct dní navíc v konzumaci. Obecně jsou na předních příčkách země, které si vysokou spotřebu mohou dovolit. V OUR SHIFT jsme tohle řešili taky – lidi si nezašijí tričko, raději si koupí nové. A u stanů? Stojí tady relativně málo, lidi jsou po festivalu unavení, a tak je jednoduše nechají.

Barbora Surá:

Vstupovali jsme do toho s jasnou myšlenkou něco změnit, se silnou aktivistickou linkou. Na to se nabalovalo čím dál víc lidí a kolem nás se vytvořila dobrá komunita. Značka má dodnes silný vizuální jazyk – třeba na fotkách stála modelka na hromadě oblečení, abychom zdůraznili, za co bojujeme. Ten storytelling ohledně odpadu v módě zaujal i média, díky čemuž jsme navázali spolupráce s různými korporáty, od nichž jsme brali materiály nebo oblečení.

Barbora Surá:

Ze začátku jsme testovali, co funguje. Začínali jsme na designových marketech v Kodani a potom i ve Švédsku – zjistili jsme, že zájem je, a tam jsme nabírali lidi do komunity. Mezitím jsme spustili i e-shop, kde chodily objednávky. Ale co fungovalo dobře, byl prodej přes prodejce – dostali jsme se tak k zákazníkům, na které bychom jinak nenarazili.

Naše značka není mainstream oblečení – je to designové oblečení pro zákazníka, který chce i něco udržitelnějšího. Dobře nám fungovalo třeba v jednom obchodě v Berlíně, kde byl zájem opravdu velký.

V Dánsku mám teorii – možná to někdo může potvrdit – že lidi tady hodně naskakovávají na trendy a všichni nosí dost podobný styl. Nikdo se moc nechce odlišovat nebo vystoupit z davu. Myslím, že to platí i ve Švédsku a Norsku, a možná to souvisí s Janteloven – s myšlenkou, že by nikdo neměl vystupovat nad ostatní nebo být lepší než ostatní. Ale pak jsme nakonec našli cílovou skupinu, která přesně ocení tu jinakost, a obchůdky, kde se to prodávalo dobře.

Barbora Surá:

Cítila jsem, že potřebuji udělat změnu. Startupová kariéra mě hrozně bavila a naplňovala, ale chtěla jsem načerpat zkušenosti ještě někde jinde.

Loni jsem nastoupila do Maersk Growth, což je inovační jednotka logistické firmy Maersk – té, co si lidi možná vybaví jako kontejnerovou přepravu. V korporátu jsem předtím nikdy nepracovala, takže to byla skvělá příležitost. Navíc jsem nešla do čistě korporátního prostředí, ale do inovační jednotky, která je jaksi „něco mezi” – díky tomu se mohu dívat na startupy z pohledu investora nebo klienta. Moje zkušenost zakladatelky mi pomáhá pochopit, jak jim můžeme pomoct. Jsem dobrá spojka dovnitř firmy, protože se dokážu vcítit do startupů.

Co konkrétně řešíme, jsou krátkodobé spolupráce se startupy – takzvaný venture clienting. Nestáváme se investory, ale klientem toho startupu. Místo aby korporát dlouhodobě budoval in-house řešení, startup může rychle otestovat, jestli jeho řešení na daný problém funguje. Pokud ano, staneme se dlouhodobým partnerem. Pokud ne, přinejmenším zjistíme, co je třeba řešit jinak. Mě na tom baví to experimentování a to, že můžeme přivést startup, který díky tomu může uspět.

Barbora Surá:

Ze svojí zkušenosti – musím říct, že nemám srovnání s jiným ekosystémem, ani s českým, kde jsem byla jen OSVČ – mi přijde dánský ekosystém super. Kodaň je docela malé město, ale spolupracuje se zbytkem Skandinávie. Stockholm nebo Berlín a Amsterdam jsou větší a tamní ekosystémy mají víc startupů.

Co vím jistě: v Dánsku je hodně státních fondů, programů pro startupy a akcelerátorů. Dvě tři moje kamarádky pracují ve fintechovém akcelerátoru – ekosystém je tu rozčleněn do klastrů podle odvětví. My jsme byli součástí Lifestyle & Design Clusteru, kde jsme čerpali inspiraci a networkovali s ostatními startupy – to bylo skvělé.

Musím zmínit i to, že vše začíná už na úrovni vzdělání. Na Copenhagen Business School mají vlastní inovační program a akcelerátor – Copenhagen School of Entrepreneurship – a to mi ze začátku hodně pomohlo nastavit a nasměrovat byznys.

Barbora Surá:

Tady toho je fakt spousta a stále nové akce vznikají. Určitě bych doporučila TechBBQ – to je významná konference pro startupy i VC investory, rozdělená na různá odvětví. Takových akcí je tu přes rok hodně, takže záleží na sektoru, a pak najít tu specifickou konferenci.

Pro hledání menších eventů používám Luma – aplikaci, kde jsou různé akce probíhající v průběhu týdne. Osobní setkání v menším kruhu rozhodně pomáhají.

Co bych taky doporučila: tady fungují coffee chats. Je naprosto normální napsat někomu na LinkedInu, že vás zajímá jeho kariéra nebo firma, a zeptat se, jestli si nedají kafe nebo online call. Pokud nejsou lidé úplně zahlcení, většinou rádi přijmou. Je fajn, jak jsou tady na tohle otevření.

Barbora Surá:

Tím, že jsme registrovali firmu přímo v Dánsku, nemám s tím úplně přímou zkušenost. Ale v přihláškách na soft funding to bývá podmínka – firma musí být registrovaná v Dánsku, aby na peníze dosáhla. Dává to smysl, když chcete podpořit firmy, které rozvíjejí něco přímo v dané zemi.

Dánští investoři obecně investují do dánských startupů, ale i švédských, norských nebo jiných evropských. Globálně investuje jen málokdo. Takže zahraničním startupům se tu uspět jistě dá, ale protože je to malý trh, nesoustředil bych se na Dánsko jako na jediný cíl. Spíš bych ho bral jako jednu z možností, kde mít vztahy a kam případně dodávat.

Barbora Surá:

I když rozdíly nejsou obrovské, určitě tu jsou. Doporučila bych zjistit si místní kontext přímo od lidí, kteří tady žijí a jsou z Čech nebo ze Slovenska – těch je v Dánsku dost. Ráda poradím, aby lidi nešli naslepo a neudělali větší investici bez zjištění situace na místě.

Pak bych doporučila spojit se s někým místním v daném odvětví, aby zjistili, jaký je tady prostor pro jejich řešení nebo firmu a jestli je šance se uchytit.

Barbora Surá:

Jo, stoprocentně. Sky is the limit, takže takhle někoho oslovit je rozhodně jedna z cest.

Záleží i na fázi, ve které firma je – jestli je to established firma z Česka, která chce rozšířit pole působnosti, nebo mladý startup, který se chce přestěhovat. To docela ovlivňuje, co konkrétně potřebují.

Třeba kdyby chtěli investici od dánských VCs, je dobré se napojit skrze někoho, kdo investuje v Česku a má tady kontakty – takové introduction přidává credibilitu.

Co bych ještě zmínila: tady jsou silné sektory jako farmacie, health tech, stavebnictví a digitalizace, design, architektura a logistika. Pokud mají čeští nebo slovenští podnikatelé firmy v těchto odvětvích, může být buď trh přesycený, nebo naopak ekosystém natolik rozvinutý, že se jim bude dařit lépe a najdou tady zdroje na rozjetí byznys.

Barbora Surá:

Na různých inovačních a startupových konferencích zaznívá, že Evropa se chce hodně zaměřit na lokalitu a podporu místních firem – aby nebyla tak závislá na jiných státech. Dánsko tuto myšlenku hodně podporuje a mluví se o velkém talentu, který v Evropě máme. S tím souhlasím.

Co ale vnímám jako výzvu: financování je v Evropě mnohem menší než třeba v Americe. To, kolik investoři investují do startupů v Silicon Valley, se s naším prostředím prostě nedá srovnat. A to pak ovlivňuje, jak rychle startupy mohou rozjet byznys.

Barbora Surá:

Studovala jsem marketingovou komunikaci a potom byznys – v tom jsem ty věci nějak dávala dohromady ve svém startupu. Teď jsem stále v inovačním ekosystému a zároveň tvořím strategie v korporátu. Tahle kombinace mě baví a chci v ní pokračovat. Dokážu si představit, že buď zůstanu v Maersk Growth, nebo se posunu jinam – do firmy nakloněné inovacím, která chce posouvat byznys dopředu skrze spolupráce se startupy nebo testováním nových řešení.

Barbora Surá:

Jak jsme se bavili o prostředí v Dánsku – myslím, že je to skvělá země, žije se tady dobře. Nechci nikoho nalákat, aby se sem stěhoval, ale určitě jsou tady skvělé příležitosti, kterých se dá chytit za pačesy. Ať jde o studium, práci nebo podnikání. Myslím si, že Dánové jsou Čechům v lecčems podobní, takže ty kulturní rozdíly nejsou zase tak velké. Jen doporučuji.

Barbora Surá:

Jsem aktivní na LinkedInu – moje jméno je Barbora Surá – takže tam se mě posluchači určitě mohou vyhledat. Ráda se s nimi spojím, poradím nebo si vyměníme myšlenky a názory. Budu jedině ráda.